@brudla Báje o hrdinném Dufermanovi

Daleko odtud, na planetě měZe se jednoho dne dvoum lidem narodil chlapeček jménem Dufík. Už podle věštby starých bab byl Dufík předurčen k velkým věcem. Tento dohad ovšem potvrdil fakt, že měl na p***li vyryté písmeno D. Nikdo nevěděl, kde se tam vzalo, ale bylo tam. Dufík rostl a rostl, až z něj vyrostl svalnatý chlapec. Postupem času sem mu písmeno D přestěhovalo z pr***e do prostředka hrudi. Dufík měl také velice zvláštní schopnosti, které moc jiných lidí nemělo. Uměl létat, zvedat ohromně těžké věci, dychat pod vodou, napínat svaly tak, že mu praskaly švy u oděvu, být tam, kde bylo potřeba pomoct a spoustu jiných neméně užitečných věcí. A tak si Dufík nechal ušít pláštěnku na míru. Pláštěnka to byla věru krásná, byla celá růžová. Vždy když někdo potřeboval zachránit, Dufík rozerval oblečení které měl na sobě a v zářivě růžové pláštěnce se vydal vstříc nebezpečí.

Jedné noci viděl Duferman ve snu dívku s tmavě červenými vlasy a brýlemi. Podle vzhledu odhadl dívku na věk kolem 15 let a další jeho správnou dedukcí bylo jméno Pavlína. Pavlína se procházela podél Labe a najednou zaškobrtla o lo? a spadla do potoka- Labe. V tu chvíli Duferman neváhal ani na vteřinku a roztrhl pyžamo a vyrazil ku tonoucí Pavlíně!!!! Na místě ovšem zjistil, že záchrana nebude tak lehká. Pavlínka měla tak těžké brýle, že jí tahly ke dnu. Ani Pavlínku, ani Dufermana v tu chvíli nenapadlo, že by si je mohla sundat. A topil se i Duferman. Osud předem určil že kolem Labe šel také Radim Kajakobijec se svou kocí Lucíí. Ani Radim nezaváhal a odskočil si pro svůj kajak, na kterém doplul až k místu tonutí. Vytáhl ode dna Dufermana pevně svírajícího Pavlínku, čímž zachránil dvě mouchy jedním šupem. Duferman nikdy nezapoměl Radimovi Kajakobijci tento čin a je mu navždy vděčný.. No...a všichni žili strašně až do smrti. :-)

Konec